Let přes Andy, který měl trvat několik hodin
Avro Lancastrian s registrací G-AGWH, pojmenovaný Star Dust, provozovala společnost British South American Airways. Dne 2. srpna 1947 odstartoval z Buenos Aires směrem na Santiago de Chile. Na palubě byla pětičlenná posádka a šest cestujících. Trasa vedla přes Andy, kde i zkušené posádky musely počítat s rychle se měnícím počasím, silným větrem a velmi omezeným prostorem pro chybu.
Letoun pravidelně vysílal svou polohu a předpokládaný čas příletu. Krátce před zmizením radiotelegrafista oznámil, že Santiago očekávají přibližně za několik minut. Potom přišla morseovkou zpráva, která se stala nejslavnější částí celého případu: „STENDEC“ opakované třikrát.
STENDEC: šest písmen bez jistého významu
Operátor pozemní stanice si neobvyklé slovo nechal zopakovat, protože mu nerozuměl. Odpověď z letadla zněla znovu stejně. Od té chvíle se objevily desítky pokusů, jak STENDEC vysvětlit – jako zkomolenou anglickou frázi, kód, chybu v Morseově abecedě nebo kombinaci písmen vzniklou ve stresu.
Žádná interpretace nezískala všeobecné přijetí. Zvláštnost je o to větší, že posádka nevyslala klasický nouzový signál. Kdyby už věděla, že je v bezprostředním nebezpečí, očekávali bychom spíše jasnou zprávu o problému než jediné neznámé slovo.
Pátrání skončilo bez jediného nálezu
Po ztrátě spojení začalo rozsáhlé pátrání na chilské i argentinské straně And. Vysoké hory, sníh a ledovce však nabídly téměř nekonečné množství míst, kde mohly trosky zmizet. Vyšetřovatelé neměli radarový záznam celé trasy ani moderní satelitní data, a tak se museli opírat o hlášení posádky a meteorologické informace.
Oficiální vyšetřování nedokázalo určit přesné místo ani příčinu katastrofy. Případ tak na desítky let vypadal jako klasické „zmizení beze stopy“ a STENDEC přitahoval větší pozornost než samotná horská navigace.
Ledovec po padesáti letech vrátil Star Dust
V roce 1998 objevili horolezci na ledovci u hory Tupungato kusy kovu, které se ukázaly být z letadla Star Dust. Následné expedice našly další trosky a lidské ostatky. Zmizení tak přestalo být záhadou v tom nejzákladnějším smyslu: letoun skutečně havaroval v Andách a byl dlouho ukryt pod ledem a sněhem.
Rekonstrukce pracuje s možností, že posádku oklamal mimořádně silný protivítr ve vysoké hladině. Letci mohli podle času a vlastní navigace uvěřit, že už překonali hlavní hřeben, a začít klesat směrem k Santiagu dříve, než byli bezpečně za horami. V době před běžným využitím proudového tryskového proudění v meteorologických předpovědích mohla být taková chyba obtížně rozpoznatelná.
Vyřešená havárie, nevyřešené slovo
Nález trosek změnil povahu příběhu. Už není třeba vysvětlovat, kam letadlo zmizelo; hlavní otázkou je přesná posloupnost chyb vedoucích k nárazu a význam posledního radiového slova. Ledovec navíc trosky po desetiletí pomalu unášel, takže místo nálezu nebylo totožné s původním místem dopadu.
STENDEC proto přežilo jako malá záhada uvnitř mnohem většího příběhu, který byl z větší části objasněn. Je možné, že šlo o prostou komunikační chybu, individuální zkratku nebo text zkreslený Morseovou abecedou. Bez dalšího dobového záznamu však nelze jednu variantu označit za jistou.
Letoun Star Dust společnosti BSAA zmizel při přeletu And po poslední zprávě obsahující slovo STENDEC. Trosky byly po desetiletích nalezeny v ledovci, takže místo havárie už není hlavní záhadou. Nález vraku objasnil havárii v Andách; význam posledního slova STENDEC zůstává nevyřešený.
Ledovec po půl století vydal trosky
Star Dust byl Avro Lancastrian společnosti British South American Airways na lince z Buenos Aires do Santiaga. Dne 2. srpna 1947 se při přiblížení k Andám dostal do oblačnosti. Poslední Morseova zpráva obsahovala očekávaný čas příletu a třikrát opakované slovo STENDEC. Letadlo poté zmizelo se všemi jedenácti lidmi na palubě. Tehdejší pátrání v horském terénu nic nenašlo a vznikl prostor pro desítky exotických teorií.
Průlom přišel až na konci 90. let, kdy horolezci objevili části motoru a další trosky vystupující z ledovce Tupungato. Vyšetřovatelé dospěli k tomu, že posádka pravděpodobně špatně odhadla svou polohu v silném protivětru a narazila do hory ještě před překročením hlavního hřebene. Ledovec pak vrak desítky let posouval a drtil. Samotná havárie tak dostala přesvědčivé vysvětlení; záhadou zůstává především význam neobvyklého slova STENDEC.
San Diego Air & Space Museum Archives · Licence: Public domain · zdroj obrázku






Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.