Tři muži vypluli z Airlie Beach
Kaz II, dvanáctimetrový katamarán, opustil 15. dubna 2007 Airlie Beach v Queenslandu. Na palubě byli majitel Des Batten a bratři Peter a James Tunsteadovi. Plánovali plavbu kolem severního pobřeží Austrálie do Západní Austrálie. Šlo o rekreační cestu zkušených dospělých mužů, nikoli o nouzový převoz nebo závod.
Když byla loď o několik dní později spatřena z vrtulníku a následně nalezena na moři u Townsville, nebyl na palubě nikdo. Nebyly objeveny ani tři těla. Právě kontrast mezi prázdnou lodí a zdánlivě normálním stavem interiéru okamžitě vytvořil mediální záhadu.
Motor běžel a stůl vypadal, jako by posádka právě odešla
Záchranáři našli jachtu s běžícím motorem v neutrálu. Na stole byly předměty připomínající nedokončené jídlo a notebook byl zapnutý. Záchranné vesty i další vybavení zůstaly na palubě. Loď nebyla zjevně rozbita bouří a neposkytovala jednoduchou odpověď typu požár, srážka nebo potopení.
Některé detaily se v populárních verzích časem zveličovaly, ale základní dojem byl skutečný: tři lidé zmizeli z plavidla, které zůstalo schopné plavby. Vyšetřovatelé proto museli hledat situaci, při níž mohli všichni skončit ve vodě bez možnosti dostat se zpět.
Krátké video zachytilo poslední minuty, kdy byli všichni na palubě
Na lodi se našel kamerový záznam pořízený 15. dubna. Ukazoval tři muže živé a loď v oblasti, kde vanul silnější vítr a moře nebylo zcela klidné. Záběry pomohly časově ukotvit poslední bezpečně doložený okamžik a zároveň ukázaly, že část posádky neměla během práce na palubě nasazené záchranné vesty.
Vyšetřování se soustředilo na možnost, že jeden muž spadl přes palubu při manipulaci s plachtami nebo jiném úkonu. Druhý se ho mohl pokusit zachránit a třetí mohl ztratit kontrolu nad lodí nebo se rovněž dostat do vody. Katamarán se zapnutým motorem a větrem v plachtách by se pak od lidí vzdaloval rychleji, než by jej dokázali doplavat.
Koroner odmítl scénář únosu i dobrovolného zmizení
Queenslandský koroner v roce 2008 uzavřel, že všichni tři muži s největší pravděpodobností nešťastnou náhodou spadli do moře a utopili se. Neobjevil přesvědčivou stopu zločinu, plánovaného zmizení ani neznámého útočníka. Přesný sled událostí však bez svědků nelze dokázat do posledního detailu.
Rozhodující je, že loď sama mohla po ztrátě posádky pokračovat v plavbě. Prázdný katamarán proto nemusel být místem tajemné události odehrané v kajutě; mohl být jen strojem, který bez lidí pokračoval po větru, zatímco tragédie proběhla několik desítek metrů za zádí.
Katamarán Kaz II byl nalezen bez tříčlenné posádky, zatímco běžné vybavení zůstalo na palubě. Muži nebyli nalezeni a koroner označil za nejpravděpodobnější nešťastný sled pádů do vody. Zmizení posádky zůstává bez přímého svědectví, ale koroner označil náhodné utonutí za nejpravděpodobnější scénář.
Přímý svědek chybí, takže nelze určit přesné pořadí událostí, kdo skončil ve vodě jako první a zda se ostatní pokusili o nejištěnou záchranu.
Proč Kaz II působí tak záhadně
Příběh Kaz II se často přirovnává k Mary Celeste, protože obě plavidla byla nalezena bez posádky a bez okamžitého vysvětlení. U australského případu však máme mnohem více moderních dat: fotografii a video, stav motoru, navigační informace, meteorologii i soudní vyšetřování.
Největší neznámou proto není nadpřirozená příčina, ale přesný okamžik, kdy se obyčejná nehoda změnila v situaci, z níž už nikdo nemohl uniknout. V moři bez vest a bez spuštěného záchranného člunu může několik sekund rozhodnout o osudu celé posádky.
Na palubě zůstal prostřený stůl i zapnutý motor
Katamarán Kaz II vyplul 15. dubna 2007 z Airlie Beach s trojicí zkušených mužů – Derekem Battenem a bratry Peterem a Jamesem Tunsteallovými. O několik dní později byl nalezen driftující nedaleko Great Barrier Reef. Motor běžel, notebook byl zapnutý, na stole zůstalo jídlo a osobní věci nebyly odneseny. Záchranné vesty i nouzové vybavení byly na palubě, ale po mužích nebyla stopa.
Koroner po vyhodnocení meteorologických dat, stavu lodi a videozáznamu pořízeného krátce před zmizením odmítl představu dokonale klidné „lodi duchů“. Za nejpravděpodobnější považoval náhlý sled nehod: jeden muž mohl spadnout přes palubu při práci s plachtou nebo lanem a další dva skočit či se pokusit otočit loď, aby mu pomohli. Vítr a běžící motor pak mohly katamarán rychle odnést mimo jejich dosah. Těla se nikdy nenašla.
Binskip Inskip — CC BY-SA 4.0 · Licence: CC BY-SA 4.0 · zdroj obrázku






Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.