Epworthská fara: podivné zvuky v domě rodiny Wesleyových a vznik jednoho z klasických příběhů o poltergeistovi

Stará fara v Epworthu na historickém vyobrazení

Rodina Wesleyových a „Old Jeffrey“

Rodina Wesleyových na Epworthské faře popisovala rány, kroky a další zvuky, kterým přezdívala Old Jeffrey. Příběh přežil díky rodinné korespondenci.

Dobová svědectví existují, ale příčina zvuků se zpětně nedá spolehlivě určit.

Zvuky, kroky a klepání na faře v zimě 1716–1717

Epworthská fara byla domovem početné rodiny Samuela Wesleyho. Zimní epizody 1716–1717 známe hlavně z rodinné korespondence, která popisuje rány, kroky a další zvuky přezdívané „Old Jeffrey“. Je to cenný dobový korpus, ale pochází převážně z jedné domácnosti se společnými očekáváními a vztahy.

Dopisy Johna Wesleyho jako hlavní pramen

Po třech stoletích nelze určit, které hlášení mělo stavební, zvířecí, lidský nebo jiný původ. Dopisy zachovávají zkušenost svědků, ne fyzikální data o vibracích, konstrukci domu či přesném směru zvuku. Některé epizody mohou mít rozdílný mechanismus a není nutné je spojovat do jedné příčiny.

Rodinný dům plný lidí, dřeva a akustických klamů

Přirozené možnosti zahrnují pracující konstrukci domu, zvířata, omyly při lokalizaci zvuku a žerty. Rodinné napětí a náboženský výklad mohly určovat, kterým zvukům byla věnována pozornost. Skutečnost, že více členů domácnosti něco slyšelo, podporuje existenci zvuku, nikoli automaticky jeho nadpřirozený původ.

Jak se epworthský příběh stal vzorem poltergeista

Příběh se uchoval mimo jiné proto, že John a Charles Wesleyovi získali později mimořádný význam v dějinách metodismu. Rodinná epizoda tak byla archivována a citována lépe než mnoho podobných domácích událostí. Pozdější literatura jí následně dala místo mezi klasickými případy poltergeista.

Rodina si vedla neobvykle podrobnou korespondenci

Rektor Samuel Wesley žil na faře se svou početnou rodinou. V prosinci 1716 se v domě začaly ozývat rány, kroky a další zvuky, které děti pojmenovaly podle ducha „Old Jeffrey“. Některá hlášení jsou známá z dopisů členů rodiny a později je shrnul i John Wesley, budoucí zakladatel metodismu. Právě tato rodinná dokumentace dává epworthskému příběhu neobvykle dobře zachovanou podobu.

Z dopisů ale nelze určit fyzikální příčinu každého zvuku. Stará dřevěná stavba, velká domácnost, zvířata, průvan i lidské žerty dokážou vytvořit překvapivé projevy. Současně není doložen jeden okamžik, kdy by se rodina přiznala k organizovanému podvodu. Případ proto zůstává historickým příběhem o tom, jak vzdělaná 18. století rodina interpretovala sérii domácích zvuků jako přítomnost neviditelné bytosti.

Wesleyovi nebyli okrajovou rodinou bez literární stopy. John Wesley a jeho sourozenci patřili k lidem, kteří si psali a uchovávali korespondenci, takže pozdější badatelé mají více materiálu než u běžné venkovské strašidelné historky. Zároveň však většina dokumentace vzniká uvnitř jedné domácnosti a není nepřetržitým nezávislým sledováním. Když se dnes Epworth označuje za „dobře doložený poltergeist“, znamená to především dobře doložené tvrzení rodiny, že slyšela neobvyklé zvuky – nikoli měření neznámé fyzikální síly.

Co lze po třech stoletích ještě zjistit

Nový význam by měl nezávislý dobový zápis návštěvníka, stavební dokumentace nebo dopis mimo rodinný okruh, který by zpřesnil čas, místo a podmínky konkrétní epizody. Přímý experiment už není možný, takže jde především o historickou rekonstrukci kvality svědectví.

Rodina Wesleyových dala „Old Jefferymu“ jméno i deník

V letech 1716 a 1717 se v epworthské faře, kde žil anglikánský duchovní Samuel Wesley s početnou rodinou, ozývalo klepání, kroky, zvuky dveří a další neobvyklé projevy. Členové rodiny si mezi sebou psali dopisy a některé události zaznamenávali poměrně brzy po jejich vzniku. Děti neviditelného původce žertovně pojmenovaly Old Jeffery. Mezi svědky patřil i mladý John Wesley, pozdější zakladatel metodistického hnutí.

Dochovaná korespondence je cennější než pozdější anonymní legenda, protože ukazuje, jak rodina události vnímala v reálném čase. Ani ona však neposkytuje technickou kontrolu prostředí nebo jednoznačný mechanismus zvuků. V domě žilo mnoho lidí a tehdejší stavby nabízely řadu běžných zdrojů hluku. Případ přežil hlavně díky významu Wesleyovy rodiny a neobvykle bohatému písemnému svědectví, nikoli díky fyzickému důkazu neznámé bytosti.

G. W. Edmondson. · Licence: Public domain · zdroj obrázku

Zdroje a další čtení

  1. The Old Rectory, Epworth – Historic England
  2. The Haunting at the Rectory – Royal Historical Society

Diskuze

Buďte první, kdo přidá komentář

Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.

Přidat komentář

Komentovat můžete bez registrace. Jméno a e-mail jsou povinné, e-mail nebude zveřejněn. Nové komentáře čekají na schválení.