Kancelář, kde začaly selhávat telefony a světla

V advokátní kanceláři se hlásily elektrické a telefonní poruchy, poškozené žárovky a pohyb některých předmětů. Případ proslavila technická měření Kargera a Zichy v prostředí parapsychologického výzkumu.

Vyšetřování je historicky doložené, ale nadpřirozený mechanismus prokázán nebyl.

Měření Kargera a Zichy

Rosenheimský případ je neobvyklý tím, že se neodehrával ve starém sídle ani v prostředí seance, ale v moderní advokátní kanceláři. Do vyšetřování vstoupila elektrická a telefonní technika a část anomálií byla zaznamenávána přístroji. Právě technický charakter případu z něj později udělal jeden z nejcitovanějších evropských poltergeistů.

Elektrotechnická závada, trik, nebo psychokineze?

Zastánci parapsychologického výkladu spojovali anomálie s přítomností mladé zaměstnankyně a uvažovali o psychokinezi. Kritický výklad připomíná běžné elektrické poruchy, chyby instrumentace, možné zásahy lidí a nedostatečnou kontrolu prostředí. Některé prvky mohly mít rozdílné příčiny, takže není nutné hledat jeden mechanismus pro celý soubor hlášení.

Kdo případ zkoumal

Události se odehrály na přelomu let 1967 a 1968 v advokátní kanceláři Sigmunda Adama v bavorském Rosenheimu. Když se začaly množit poruchy zářivek, pojistek a telefonů, místní energetici i technici pošty hledali běžnou elektrickou závadu. Do případu se později zapojil freiburský Institut für Grenzgebiete der Psychologie und Psychohygiene a fyzikové Friedbert Karger a Gerhard Zicha, kteří publikovali výsledky měření napětí a proudů.

Pozornost se soustředila na mladou zaměstnankyni Annmarie Schaberlovou, protože část jevů se měla objevovat v době její přítomnosti a po jejím odchodu z kanceláře většina hlášení ustala. To je důvod, proč parapsychologové případ spojovali s takzvanou spontánní psychokinezí. Zároveň právě tato vazba otevírá prostor pro mnohem obyčejnější vysvětlení – od úmyslných zásahů přes přehlédnuté technické příčiny až po selektivní zaznamenávání událostí.

Rosenheim je důležitý i tím, že se v něm potkaly dva světy: běžní servisní technici řešící poruchy a badatelé ochotní uvažovat o paranormálním mechanismu. Některé hlášené odchylky skutečně zaznamenaly přístroje, jiné – například otáčení obrazů či pohyb nábytku – stály hlavně na svědectvích. Kritici proto upozorňují, že soubor „případu“ není jediný experiment provedený pod stejnou kontrolou. Je to směs technických záznamů, pozorování a pozdějších interpretací. Právě tato směs vysvětluje, proč Rosenheim dodnes slouží jak zastáncům psychokineze, tak skeptikům jako ukázka toho, jak obtížné je kontrolovat dlouhodobý případ v normálním pracovním prostředí.

Annmarie odešla a série jevů náhle ustala

V centru příběhu stála devatenáctiletá zaměstnankyně Annmarie Schaberlová. Vyšetřovatel Hans Bender si všiml, že řada hlášených epizod nastávala v době její přítomnosti. Parapsychologická interpretace z toho udělala možný případ „spontánní psychokineze“ spojené s psychickým stresem. Když Annmarie na začátku roku 1968 kancelář opustila, nejdramatičtější události skutečně skončily, což se stalo jedním z hlavních argumentů zastánců této hypotézy.

Stejná souvislost ale dovoluje i mnohem obyčejnější scénáře: lidský zásah, vědomý či nevědomý podvod nebo série technických problémů připsaná jedné osobě až dodatečně. Kritici upozorňovali, že kancelář nebyla nepřetržitě kontrolována a že některé události bylo možné manipulovat. Rosenheim je proto důležitý hlavně tím, že obsahuje skutečná měření a konkrétní dokumentaci, ale ani přístroje samy neurčují příčinu naměřených výkyvů.

Technici skutečně naměřili výkyvy, ale příčina nebyla součástí grafu

Do kanceláře byli povoláni pracovníci energetické společnosti, protože praskaly žárovky a docházelo k neobvyklým změnám proudu. Některé zapisovací přístroje zaznamenaly krátké odchylky a telefonní provoz vykazoval podivné vzorce hovorů. To dodává případu technickou konkrétnost, která u mnoha strašidelných historek chybí. Záznam fyzikální odchylky ale pouze potvrzuje, že se v elektrické síti něco změnilo. Bez plně kontrolovaného prostředí nelze z grafu rozhodnout, zda příčinou byla závada, zásah člověka nebo jev, který tehdejší vyšetřovatelé neuměli určit.

Gerd Eichmann — CC BY-SA 4.0 · Licence: CC BY-SA 4.0 · zdroj obrázku

Související záhady

Démonický kocour Kapitolu: washingtonská pověst, noční strážní a proměny městské legendy

Ballechin House: skotské lovecké sídlo a kontroverzní vyšetřování paranormálních jevů roku 1897

Mortonský duch: postava v černém na schodišti a dlouhodobé záznamy britské SPR

Filipův experiment: smyšlený duch, stolní seance a psychologie skupinového očekávání