Deset neandertálců z vykopávek Ralpha Soleckého
Jeskyně Šánidar v iráckém Kurdistánu proslula kostrami neandertálců, z nichž jedna byla v 60. letech spojena s mimořádným množstvím pylu a představou „květinového pohřbu“. Nové vykopávky potvrzují záměrné ukládání těl, ale původ pylu zůstává sporný.
Ralph Solecki a jeho tým odkryli v jeskyni Šánidar mezi lety 1951 a 1960 pozůstatky deseti neandertálských mužů, žen a dětí různého stáří a stavu zachování. Tento detail je podstatný, protože odděluje původní událost od verzí, které se začaly šířit až s odstupem a často přidaly dramatičtější prvky.
Shanidar 4 a zrod květinového pohřbu
Některé kostry nesly známky vážných zranění nebo nemocí, což se stalo důležitým podkladem pro diskusi o dlouhodobé péči o zraněné členy neandertálských skupin. Samotný údaj neurčuje konečné vysvětlení, ale zužuje okruh možností a dává přednost scénářům, které nepotřebují doplňovat neověřené mezikroky.
Jedinec označený Shanidar 4 byl objeven v poloze, kterou Solecki interpretoval jako záměrné pohřbení, a vzorky sedimentu z okolí obsahovaly koncentrace pylu několika rostlin. V rekonstrukci má proto větší hodnotu než pozdější pověst: jde o konkrétní okolnost, s níž musí být slučitelná každá rozumná interpretace případu.
Pyl jako stopa rituálu i zdroj pochybností
Na základě pylových shluků vznikla známá hypotéza, že pozůstalí položili k tělu květiny a provedli symbolický pohřební obřad. Důležitá je i hranice toho, co z něj nelze vyvozovat. Přítomnost jednoho znaku neprokazuje automaticky motiv, pachatele ani mimořádnou příčinu.
Pozdější výzkum upozornil, že pyl mohou do sedimentu soustředit také hrabaví hlodavci, hmyz nebo přirozené procesy a že samotná přítomnost pylu neprokazuje kytici položenou lidmi. Takový údaj umožňuje porovnat několik vysvětlení bez nutnosti některé předem upřednostnit. Rozhodující je, zda se shoduje také s ostatními známými okolnostmi.
Nové vykopávky a další tělo ve stejné části jeskyně
Nové výzkumy vedené týmem z University of Cambridge a dalších institucí začaly v roce 2015 a znovu otevřely místo Soleckého výkopů moderními metodami. Pozdější literatura tento prvek někdy používá jako hlavní dramatický motiv, jeho původní význam je však užší a je třeba jej číst v dobovém kontextu.
V roce 2018 byl nalezen artikulovaný horní trup dalšího dospělého neandertálce, označovaného Shanidar Z, v těsné blízkosti oblasti dřívějších pohřbů a datovaný přibližně do doby před 70 až 60 tisíci lety. Při kritickém hodnocení je proto vhodné držet tento fakt odděleně od hypotéz. Teprve soubor více nezávislých okolností může vytvořit přesvědčivější vysvětlení.
Pohřební chování bez romantického dodatku
Poloha nových ostatků a opakované ukládání těl do stejné části jeskyně podporují možnost záměrného pohřebního chování i bez nutnosti přijmout původní představu květinové výzdoby. Právě zde vzniká prostor pro spor: různé výklady přijímají stejný základní údaj, ale liší se v tom, jak velký význam mu přisuzují. Podobnou potřebu oddělit doložené jádro od pozdějšího příběhu ukazuje také Cerutti Mastodon.
Mikromorfologie sedimentu umožňuje sledovat, zda byla pro tělo vytvořena prohlubeň a jak se vrstvy měnily po uložení, což poskytuje přesnější informace než samotný pylový profil. Nejistota tedy neleží v samotné existenci tohoto detailu, ale v jeho interpretaci a v tom, zda jej lze spolehlivě spojit s ostatními částmi příběhu.
Proč spor o květiny stále mění obraz neandertálců
Nové studie pylu a rostlinných zbytků spíše zpochybňují jednoduchý obraz hrobu vystlaného barevnými květy, než aby popíraly samotnou možnost pohřbívání. Z hlediska dokazování jde o užitečný pevný bod. Neřeší celý případ, ale brání tomu, aby se pozdější vyprávění odchýlilo od doložitelné chronologie a prostředí. Pro srovnání s jiným typem neúplné dokumentace lze připomenout i Flétna z Divje Babe.
Šánidar proto zůstává důležitý právě rozdílem mezi dvěma tvrzeními: záměrné zacházení s mrtvými má více archeologických opor, zatímco konkrétní květinový rituál je stále nejistou interpretací. Otevřená otázka začíná až za tímto bodem: dostupné informace dovolují popsat, co bylo zjištěno, nikoli s jistotou doplnit vše, co se odehrálo mezi známými událostmi.
Shanidar Cave is an archaeological site in the Bradsot mountain, Zagros Mountains in Erbil Governorate, Iraqi Kurdistan. The site is located in the valley of the Great Zab. It was excavated from 1957–1961 by Ralph Solecki and his team from Columbia University and yielded the first adult Neanderthal skeletons in Iraq, dating between 60–80,000 years BP. The excavated area produced nine skeletons of Neanderthals of varying ages and states of preservation and completeness (labelled Shanidar I – IX). The tenth individual was recently discovered by M. Zeder during examination of a faunal assemblage from the site at the Smithsonian Institution. The remains seemed to Zeder to suggest that Neandertals had funeral ceremonies, burying their dead with flowers (although the flowers are now thought to be a modern contaminant), and that they took care of injured individuals. One skeleton and casts of the others at the Smithsonian Institution are all that is left of the findings, the originals having been dispersed in Iraq. Shanidar 1 The Shanidar Cave site is most famous for having two skeletons, I and IV. One was an elderly Neanderthal male known as Shanidar I, or ‘Nandy’ to its excavators. He was aged between 40 and 50 years, which was considerably old for a Neanderthal, equivalent to 80 years old today, and displays severe signs of deformity. He was one of four reasonably complete skeletons from the cave which displayed trauma-related abnormalities, which in his case would have been debilitating to the point of making day-to-day life painful. At some point in his life he had suffered a violent blow to the left side of his face, creating a crushing fracture to his left orbit which would have left Nandy partially or totally blind in one eye. He also suffered from a withered right arm which had been fractured in several places and healed, but which caused the loss of his lower arm and hand. This is thought to be either congenital, a result of childhood disease and trauma or due to · James Gordon from Los Angeles, California, USA · CC BY 2.0 · Licence: CC BY 2.0 · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.