Amelia Earhartová patřila k nejslavnějším osobnostem raného letectví. Její zmizení během pokusu obletět svět však postupně zastínilo část jejích skutečných úspěchů. Dne 2. července 1937 odstartovala se zkušeným navigátorem Fredem Noonanem z Lae na Nové Guineji k malému ostrovu Howland uprostřed Tichého oceánu. Na ostrov nikdy nedorazili.
Přestože se kolem případu vytvořily teorie o zajetí Japonci, tajné špionážní misi nebo přežití na jiném ostrově, známé záznamy letu podporují mnohem jednodušší možnost: posádka nedokázala Howland najít, spotřebovala palivo a letoun skončil v oceánu.
Poslední dlouhá etapa
Earhartová se snažila obletět svět trasou blízkou rovníku. Po předchozí havárii na Havaji byl její Lockheed 10-E Electra opraven a druhý pokus vedl východním směrem. Do Lae dorazila na konci června 1937 a měla za sebou přibližně 22 000 mil. Před ní zbývala jedna z nejobtížnějších částí letu.
Cesta z Lae k Howland Island měřila přibližně 2 556 mil. Ostrov byl jen malou tečkou v obrovském oceánu. U jeho pobřeží čekal kutr americké pobřežní stráže Itasca, který měl pomoci s rádiovou navigací.
Problémy s rádiem a navigací
Komunikace mezi Electrou a Itascou nefungovala tak, jak bylo potřeba. Itasca přijímala několik silných hlasových zpráv Earhartové, ale posádka letadla zřejmě neslyšela odpovědi v potřebné podobě. Earhartová ani Noonan navíc nebyli schopni prakticky využít Morseovu abecedu pro část plánované komunikace.
V posledních známých vysíláních Earhartová uváděla, že by se měla nacházet poblíž ostrova, ale nevidí ho. V 8:43 místního času oznámila pohyb po poziční linii 157–337 severním a jižním směrem. Poté spolehlivý kontakt skončil.
Rozsáhlé hledání
Následovalo mimořádně rozsáhlé pátrání s loděmi a letadly. Earhartová a Noonan však nebyli nalezeni a 19. července 1937 byli prohlášeni za ztracené na moři. Velká rozloha oceánu a nejistota jejich přesné poslední polohy dramaticky snižovaly šanci objevit trosky.
Právě absence fyzického vraku otevřela prostor pro alternativní scénáře. Některé se soustředí na ostrov Nikumaroro, jiné na Marshallovy ostrovy nebo japonské zajetí. Žádný z těchto scénářů zatím nepřinesl důkaz, který by odbornou komunitu přesvědčil.
Nejpravděpodobnější vysvětlení
National Air and Space Museum označuje za nejrozumnější vysvětlení to, že Earhartová s Noonanem nedokázali Howland najít, vyčerpali palivo a přistáli na moři. Tento scénář odpovídá posledním rádiovým zprávám i známému průběhu letu a nevyžaduje další neprokázané události.
Takové vysvětlení ovšem není totéž jako definitivní důkaz. Bez identifikovaných trosek letadla neznáme přesné místo ani průběh posledních minut letu.
Co říkají poslední hodiny letu
Howland Island byl pro tehdejší navigaci mimořádně nevděčný cíl. Smithsonian uvádí, že ostrov je přibližně dvě míle dlouhý a méně než jednu míli široký. Po více než osmnáctihodinovém letu přes otevřený oceán tedy nestačilo přiblížit se na desítky kilometrů; posádka musela malý nízký ostrov skutečně spatřit nebo získat dostatečně přesnou rádiovou navigační pomoc. Kumulovaná chyba v odhadu větru, rychlosti nebo polohy mohla znamenat, že Electra proletí mimo vizuální dosah cíle, i když se nachází relativně blízko.
Fred Noonan měl zkušenosti s transpacifickou navigací u Pan American Airways. Ani zkušený navigátor však nedokáže odstranit všechny chyby bez spolehlivých vnějších orientačních bodů nebo rádiového zaměření. Itasca přijímala hlasové zprávy z Electry se stále silnějším signálem, což naznačovalo, že se letoun k oblasti Howlandu přiblížil. Kritickým problémem bylo, že komunikace nefungovala obousměrně tak, jak plán předpokládal. Smithsonian uvádí, že Itasca Earhartovou slyšela, zatímco ona pravděpodobně většinu jejích vysílání nezachytila.
Pád do oceánu je z hlediska známých záznamů jednoduché vysvětlení, ale má jednu nevýhodu pro historickou představivost: dosud nebyl nalezen jednoznačně identifikovaný vrak. Právě absence fyzického důkazu dovolila vyrůst scénářům o přistání na Nikumaroru, zajetí Japonci nebo tajné misi. Každý z nich může pracovat s jednotlivými svědectvími, fotografiemi nebo nepřímými nálezy, ale k přepsání základní rekonstrukce by potřeboval důkaz přímo spojený s Earhartovou, Noonanem nebo konkrétním Lockheedem 10-E.
Nejpřesvědčivějším uzavřením případu by proto byl vrak nebo jeho jednoznačně identifikovatelná část s výrobními znaky odpovídajícími Electře Earhartové. Bez takového nálezu lze zpřesňovat pravděpodobnou oblast posledního letu, nikoli určit přesné místo dopadu. Proto je vhodné případ označovat jako nevyřešený, i když jedna hypotéza výrazně převyšuje ostatní. Nevyřešenost zde neznamená, že jsou všechny scénáře stejně pravděpodobné; znamená, že chybí poslední přímý fyzický důkaz.
Rozsáhlé pátrání v roce 1937 navíc probíhalo nad obrovskou plochou Pacifiku a bez přesné poslední polohy. I moderní hledání vraků v hlubokém oceánu je technicky obtížné, takže samotná absence nálezu není důkazem alternativního scénáře. Každý nový sonarový kontakt nebo podmořská fotografie musí být fyzicky ověřena. Metodicky je proto důležité oddělovat „zajímavého kandidáta“ od skutečně identifikovaného fragmentu letounu.
Poslední rádiová zpráva o pohybu po poziční linii severním a jižním směrem zapadá do situace, kdy navigátor odhadl, že se nachází poblíž cíle, ale nedokáže jej vizuálně nalézt. Neříká nám, na které straně ostrova letoun skutečně byl ani jak dlouho ještě mohl pokračovat. Je však slučitelná se základní rekonstrukcí hledání Howlandu při klesající zásobě paliva a nevyžaduje předpoklad tajného odklonu k jinému cíli.
Nové údajné objevy
Případ se pravidelně vrací do médií při každém novém sonaru, fotografii nebo archeologickém nálezu. V roce 2024 například soukromá společnost oznámila sonarový obraz objektu v hlubokém Pacifiku, který připomínal letadlo. Smithsonian upozornil, že identita objektu tehdy potvrzena nebyla.
Dokud nebude nalezen a jednoznačně identifikován vrak Electry nebo jiný přímý důkaz, zůstane zmizení otevřené. Síla případu spočívá v tom, že nejpravděpodobnější vysvětlení je poměrně prosté, ale poslední chybějící důkaz stále leží někde v obrovském oceánu.
Underwood & Underwood · Licence: Public domain · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.