Rok, kdy se soukromý život rozpadal
Rok 1926 byl pro Agathu Christie zároveň profesním průlomem i obdobím hluboké osobní krize. Román Vražda Rogera Ackroyda upevnil její postavení mezi nejúspěšnějšími autorkami detektivek, jenže v dubnu zemřela její matka Clara a Christie se musela sama vypořádat s vyklízením rodného domu Ashfield. Oficiální životopis spravovaný Agatha Christie Limited popisuje, že se v této době její manželství s Archiem Christiem prudce zhoršilo. Archie se zamiloval do Nancy Neeleové, rodinné známé a golfové partnerky, a manželům bylo stále zřejmější, že jejich vztah míří k rozvodu.
Právě tato kombinace smutku, vyčerpání a rozpadu manželství je nejpevnějším kontextem toho, co následovalo. Není ale důkazem jediné konkrétní příčiny zmizení. Pozdější články a životopisy často nabízejí lákavě jednoduché vysvětlení – pomstu nevěrnému manželovi, nervové zhroucení, ztrátu paměti nebo předem připravený útěk. Dochované skutečnosti však ukazují spíše na situaci, v níž se několik možných motivů překrývalo. Když Christie večer 3. prosince 1926 odešla z domova, nezanechala veřejnosti vysvětlení, podle kterého by bylo možné její další kroky bezpečně rekonstruovat.
Opuštěné auto u Newlands Corner
Následující ráno bylo její auto Morris Cowley nalezeno opuštěné v Surrey poblíž Newlands Corner. Samotný nález rychle změnil soukromý rodinný problém v celostátní pátrání. Policie zpočátku nevěděla, zda má hledat živou pohřešovanou ženu, oběť nehody, nebo člověka, který se mohl stát terčem trestného činu. Christie byla už tehdy známou spisovatelkou, takže každý nový detail získával mimořádnou pozornost novin a veřejnosti.
Dobové pátrání se postupně rozrostlo do rozměrů, jaké by u běžného zmizení byly neobvyklé. Podle pozdějších rekonstrukcí policie pročesávala okolní terén, prohledávaly se vodní plochy a do hledání se zapojovali dobrovolníci. Tisk zároveň zaplnil informační prázdno spekulacemi. Některé noviny naznačovaly sebevraždu, jiné obracely pozornost k Archiemu Christiemu nebo zvažovaly promyšlenou mystifikaci. Podobně jako u pozdějšího případu Lorda Lucana se mediální příběh začal vyvíjet rychleji než ověřitelné důkazy.
Jedenáct dní bez spisovatelky
Christie chyběla jedenáct dní. Veřejnost mezitím znala podobu jejího auta, četla nejrůznější teorie a sledovala pátrání téměř jako živě se odehrávající detektivní román. Právě tato mediální atmosféra později výrazně ovlivnila způsob, jakým se případ vyprávěl. Část příběhů, které se dnes opakují, vznikla až v prostředí senzacechtivého tisku a nelze je stavět na stejnou úroveň jako policejní údaje nebo pozdější rodinné záznamy.
V průběhu pátrání se objevovala i obvinění, že Christie celé zmizení zinscenovala jako reklamní trik nebo jako prostředek, jak manželovi způsobit podezření a veřejnou ostudu. Taková interpretace je dramatická, ale sama o sobě neřeší některé zvláštnosti jejího chování po nalezení. Historikové proto obvykle upozorňují, že je nutné oddělit jisté události – odchod z domu, nalezení auta, cestu do Harrogate a pobyt v hotelu – od pozdějších psychologických výkladů. Stejně jako u případu Elizabeth Canningové může být dobře zdokumentovaná časová osa současně obklopena otázkami, na které prameny nedávají jednoznačnou odpověď.
Harrogate a jméno Theresa Neele
Průlom přišel v Harrogate v severní Anglii. Christie pobývala ve Swan Hydropathic Hotel, dnešním Old Swan Hotelu, kde se zapsala pod jménem Theresa Neele a uváděla spojení s Jižní Afrikou. Příjmení Neele bylo přitom stejné jako příjmení ženy, s níž měl Archie Christie poměr. Tento detail se stal jedním z hlavních argumentů zastánců teorie, že odchod byl vědomě připravený. Ani on však sám o sobě neprokazuje, jaký byl její psychický stav ani proč si právě takovou identitu zvolila.
Christie nakonec poznali členové hotelové kapely a upozornili policii. Když za ní Archie přijel, oficiální rodinný životopis uvádí, že ho nepoznala. Stejný zdroj připouští možnost otřesu a amnézie a zmiňuje, že po návratu podstoupila psychiatrickou léčbu na Harley Street. Je důležité toto tvrzení formulovat jako dobové a rodinné vysvětlení, nikoli jako diagnózu, kterou lze po stu letech spolehlivě potvrdit. Christie sama později období podrobně nevysvětlila a ve své autobiografii je v podstatě ponechala stranou.
Amnézie, psychická krize, nebo vědomý únik?
Nejčastější vysvětlení lze rozdělit do tří skupin. První pracuje s amnézií po nehodě nebo úrazu. Druhá vidí zmizení jako reakci na extrémní emoční zátěž po smrti matky a rozpadu manželství. Třetí předpokládá vědomě naplánovaný odchod, případně snahu Archiemu ublížit nebo ho veřejně zkompromitovat. Žádná z těchto možností dnes nemá takový soubor přímých důkazů, aby mohla být označena za definitivní řešení.
Pro záměrnou verzi hovoří například použití příjmení Neele a schopnost dopravit se do Harrogate a fungovat v hotelovém prostředí. Pro stav dezorientace zase bývají uváděny reakce po nalezení, následná léčba a dlouhodobé mlčení samotné Christie. Moderní autoři navíc upozorňují, že tehdejší veřejná debata byla ovlivněna představami o tom, jak by se „rozumná“ žena měla chovat, a že část odsuzujících soudů vycházela spíše z morálních očekávání než z medicínských nebo policejních důkazů. To komplikuje jakoukoli jednoduchou rekonstrukci motivu.
Co po jedenácti dnech zůstává nejasné
Základní časová osa zmizení je dnes překvapivě dobře doložená. Christie odešla na začátku prosince 1926, její automobil byl nalezen opuštěný v Surrey, proběhlo rozsáhlé pátrání a o jedenáct dní později byla nalezena živá v Harrogate pod cizím jménem. Víme také, že její manželství s Archiem se rozpadlo a roku 1928 následoval rozvod. Nejasná zůstává především vnitřní příčina jejího jednání a míra, do jaké si během pobytu v Harrogate plně uvědomovala svou identitu a důsledky zmizení.
Právě proto je případ dodnes přitažlivý, i když nejde o klasické nevyřešené zmizení. Pohřešovaná osoba byla nalezena a její další život známe velmi dobře; záhadou je spíše chybějící vysvětlení jedenácti dnů. Pozdější filmy, romány a články tuto mezeru opakovaně zaplňovaly fikcí, ale samotná Christie ji neuzavřela. Nejopatrnější závěr tedy není, že víme, co se stalo v její mysli, nýbrž že máme velmi dobrou dokumentaci vnějších událostí a několik navzájem soupeřících interpretací, z nichž žádnou nelze s jistotou povýšit na konečné řešení.
Agatha Christie in Nederland (cropped) · Joop van Bilsen for Anefo · CC0 · Licence: CC0 · zdroj obrázku
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.