Beethoven zemřel po Deváté a vytvořil nechtěný vzor
Gustav Mahler znal pověru o skladatelích umírajících po deváté symfonii a Das Lied von der Erde záměrně nečísloval. Poté dokončil Devátou, zemřel před její premiérou a Desátou zanechal nedokončenou.
Hudební pověra stojí na selektivních příkladech a nejednotném číslování symfonií.
Bruckner a Mahler začali číslo devět brát vážně
Pověra o deváté symfonii vznikla kolem nápadných biografií skladatelů, zejména Beethovena a později Mahlera. Číslování symfonií však není jednoduchá univerzální veličina: některá díla byla nečíslovaná, ztracená nebo později překlasifikovaná. Už definice „deváté“ proto může měnit složení příkladů.
Mahler pojmenoval Das Lied von der Erde mimo číselnou řadu
Historicky lze zkoumat, co Mahler o pověře skutečně věděl a jak motiv ovlivnil jeho pojmenování Das Lied von der Erde. Není ale otevřená fyzikální otázka, zda číslo devět biologicky způsobuje smrt. Pro takové tvrzení chybí mechanismus a předem vymezený statistický soubor.
Nedokončené symfonie ukazují problém s počítáním
Při širším výběru skladatelů se pravidlo rozpadá, protože řada autorů napsala více než devět symfonií. Pokud se do seznamu zahrnou jen slavní autoři, kteří zemřeli ve vhodném okamžiku, vzniká selekční efekt. Mahlerův skutečný strach je psychologicky zajímavý, ale nemění statistickou logiku.
Mnoho skladatelů hranici devíti bez potíží překročilo
Mahler dodává legendě sebereferenční sílu: věděl o pověře, snažil se číslování obejít a přesto zemřel po dokončení Deváté s nedokončenou Desátou. Takový příběh působí osudověji než náhodný seznam. Hudební popularizace proto často vypráví právě jeho epizodu jako „potvrzení“.
Číslo devět začalo být děsivé hlavně poté, co se na něj někdo zaměřil
Beethoven dokončil devět číslovaných symfonií a zemřel při práci na další. Anton Bruckner zanechal Devátou nedokončenou, přestože jeho vlastní číslování komplikuje skutečnost, že existují i rané symfonie označované „0“ a „00“. Gustav Mahler pověru znal a měl se obávat, že po Deváté přijde smrt; velké dílo Das Lied von der Erde proto neoznačil číslem, a když pak dokončil svou oficiální Devátou, zemřel před dokončením Desáté.
Příběh je působivý, protože vybírá právě skladatele, kteří do vzorce zapadají. Dmitrij Šostakovič napsal patnáct symfonií, Havergal Brian přes třicet a řada dalších autorů číslo devět překročila bez dramatického následku. Navíc otázka „kolikátá symfonie“ není u některých skladatelů jednoznačná kvůli nedokončeným, přepracovaným nebo nečíslovaným dílům. prokletí je tak spíše hudebněhistorická pověra, kterou Mahlerova vlastní úzkost pomohla učinit slavnou.
Mahlerův strach je pro legendu důležitý, protože ukazuje, jak může pověra ovlivnit skutečné rozhodování. Das Lied von der Erde je svou stavbou symfonické dílo, ale Mahler jej číslovanou symfonií nenazval; podle pozdějšího vyprávění tím chtěl „obejít“ osudovou devítku. Když pak dokončil Devátou a zemřel při práci na Desáté, vznikl dokonale uzavřený příběh. Jenže právě proto je nutné zahrnout i skladatele, kteří se nebáli a žili dál. Bez kontrolní skupiny se každá nápadná posloupnost snadno promění v kletbu.
Pověra vypráví víc o lidském hledání vzorců než o hudbě
Historici hudby mohou zpřesnit nejstarší užití termínu, Mahlerovu korespondenci a proměny katalogizace jednotlivých symfonií. Statisticky by bylo nutné předem stanovit, kteří skladatelé se počítají a co přesně znamená „napsat devátou“, aby výsledek nevznikl až výběrem dat.
Beethovenova devátá se stala měřítkem až pro pozdější skladatele
„Kletba deváté“ vychází z pozorování, že několik významných skladatelů zemřelo po dokončení deváté symfonie nebo před dokončením desáté. Nejznámějším vzorem je Beethoven, jehož Devátá symfonie získala mimořádný kulturní status. Anton Bruckner zemřel při práci na Deváté a Gustav Mahler, který se údajně této symboliky obával, nazval velké orchestrální dílo Das Lied von der Erde tak, aby je nepočítal jako „devátou“, a poté zemřel po dokončení své formálně Deváté.
Číslování je však nejednotné. Někteří skladatelé napsali více než devět symfonií, jiní své skladby nečíslovali nebo mají díla, jejichž zařazení je sporné. Dvořákova Novosvětská byla dlouho vydávána jako Pátá, než byly starší symfonie znovu očíslovány. Výběr několika slavných jmen proto vytváří působivější pravidlo, než ukazuje celý soubor hudební historie. „Kletba“ je především příběhem o Beethovenově stínu a romantické představě umělce, nikoli zvláštním zákonu devátého díla.
Související témata
Akseli Gallen-Kallela · Licence: Public domain · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.