Planina džbánů: tisíce kamenných nádob v Laosu a jejich spojení s pohřebními rituály

Kamenné nádoby na archeologické lokalitě Planina džbánů v Laosu

Tisíce nádob z jediných bloků kamene

V provincii Xieng Khouang stojí kamenné nádoby vysoké často přes jeden metr a vážící stovky kilogramů až několik tun. Byly vytesány z pískovce, žuly a dalších hornin a rozmístěny na vyvýšených plochách. Některé lokality obsahují jen několik kusů, jiné stovky.

Vedle džbánů se nacházejí kamenné disky, pohřební jámy, keramika a lidské ostatky. Právě tento kontext zásadně změnil starší představy o tom, k čemu objekty sloužily.

Na Planině džbánů leží přes dva tisíce megalitických kamenných nádob; archeologie našla sekundární pohřby, hrobové prvky, lomy a další doklady silného funerárního kontextu. Archeologie podporuje funerární kontext; jednotlivé nádoby a přesné praktiky nemusí být definitivně vysvětlené.

Pohřební krajina místo obří hostiny

Archeologický výzkum ukazuje spojení s pohřebními praktikami přibližně od pozdního prvního tisíciletí př. n. l. do prvních staletí našeho letopočtu. Není jisté, zda samotné nádoby sloužily k dočasnému uložení těl, sekundárnímu pohřbu, rituálním tekutinám nebo kombinaci funkcí.

Nález lidských ostatků a hrobů ale dává komplexu funerální význam mnohem pevnější základ než legenda o obrech, kteří v džbánech vařili alkohol.

Archeologické spojení s pohřby je podstatně silnější než staré turistické příběhy o obřích nádobách na alkohol; záhada se týká detailů rituálu a společnosti tvůrců.

Kameny se dopravovaly z lomů

Geologické analýzy umožňují spojovat některé nádoby s konkrétními zdroji horniny. To ukazuje, že lidé museli velké bloky vytěžit, hrubě opracovat a přepravit na místo. U několikatunových kusů šlo o významnou společenskou investici.

Přesná dopravní technika není známá u každé lokality, ale lana, dřevěné saně, válce a početné pracovní skupiny poskytují realistické možnosti.

Válka zpomalila výzkum

Oblast byla během války v Indočíně silně bombardována a dodnes zde zůstává nevybuchlá munice. To po desetiletí komplikovalo archeologický průzkum a pohyb mimo vyčištěné trasy. Moderní projekty proto spojují archeologii s odminováním a ochranou místních komunit.

UNESCO zařadilo megalitické lokality Planiny džbánů na seznam světového dědictví, což podpořilo systematičtější výzkum i ochranu.

Největší otázka není „kdo“, ale jak fungoval rituál

Džbány nevytvořila neznámá rasa obrů; patří do archeologického kontextu komunit doby železné v jihovýchodní Asii. Záhadné zůstává, jak přesně se jednotlivé fáze pohřbu odehrávaly a proč byly nádoby soustředěny právě v této krajině.

Nové datování kostí, sedimentů a lomů může ukázat, zda se tradice šířila po generace a jak spolu jednotlivé lokality souvisely.

Kamenné nádoby vytvářejí krajinu plnou pohřebních stop

Planina džbánů v Laosu zahrnuje tisíce velkých kamenných nádob rozptýlených na mnoha lokalitách. Některé jsou vysoké několik metrů a byly vytesány z pískovce či dalších hornin. Místní pověsti je spojovaly s obry a zásobami rýžového vína, ale archeologické vykopávky přinesly lidské ostatky, keramiku, korálky a další předměty, které ukazují na pohřební a rituální využití krajiny.

Výzkum naznačuje dlouhé období používání a různé způsoby ukládání mrtvých v okolí nádob. Samotné kamenné džbány nemusely být vždy konečným místem pohřbu; mohly být součástí komplexnějších obřadů. Stále se zkoumá organizace jejich výroby a přesunu z lomů. Záhadná funkce se tak postupně zpřesnila: nejde o předměty bez archeologického kontextu, ale o mimořádně rozsáhlou pohřební krajinu, jejíž přesné rituály a společenský význam ještě neznáme do všech detailů.

Některé lomy leží kilometry od míst, kde džbány stojí

Výzkumníci identifikovali zdroje horniny a cesty, po nichž musely být několik tun vážící nádoby dopravovány. To ukazuje plánovanou práci, nikoli náhodné využití přírodních balvanů. V okolí džbánů byly nalezeny kamenné disky, keramické nádoby a různé formy lidských pohřbů, takže jednotlivá místa mohla sloužit po dlouhou dobu více generacím. Moderní archeologii navíc komplikuje nevybuchlá munice z války v Indočíně, která omezuje průzkum některých částí krajiny.

Jakub Hałun — CC BY-SA 4.0 · Licence: CC BY-SA 4.0 · zdroj obrázku

Zdroje a další čtení

  1. Megalithic Jar Sites in Xiengkhuang – Plain of Jars
  2. UNESCO decision – Plain of Jars

Diskuze

Buďte první, kdo přidá komentář

Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.

Přidat komentář

Komentovat můžete bez registrace. Jméno a e-mail jsou povinné, e-mail nebude zveřejněn. Nové komentáře čekají na schválení.