Po Zátoce sviní hledal Washington další cestu proti Castrovi

Na jaře 1962 byla Kuba pro Spojené státy jedním z nejvýbušnějších míst studené války. O necelý rok dříve skončila invaze kubánských exulantů v Zátoce sviní drtivým neúspěchem. Prezident John F. Kennedy zdědil plán připravený za Eisenhowerovy administrativy, povolil jeho provedení, ale snaha skrýt přímou americkou účast se rychle rozpadla. Castrovy síly invazi během několika dnů porazily a Washington utrpěl politickou i zpravodajskou porážku.

Tím však pokusy odstranit Castrovu vládu neskončily. Kennedyho administrativa rozběhla Operation Mongoose – soubor tajných sabotážních a destabilizačních aktivit. V tomto prostředí vznikl dokument, který je dnes znám pod krycím názvem Northwoods. Není to pověst ani pozdější rekonstrukce: dochoval se jako oficiální memorandum Sboru náčelníků štábů.

Memorandum z 13. března 1962

Dokument datovaný 13. března 1962 nesl název „Justification for US Military Intervention in Cuba“. Předseda Sboru náčelníků štábů generál Lyman Lemnitzer jej předložil ministrovi obrany Robertu McNamarovi. Cílem bylo popsat možné incidenty, které by vytvořily přesvědčivou veřejnou záminku pro vojenský zásah proti Kubě.

Právě konkrétnost návrhů působí i po desetiletích znepokojivě. Text uvažoval o inscenovaných incidentech v okolí základny Guantánamo, o „Remember the Maine“ scénáři s americkou lodí, o skutečném či fingovaném potopení člunu s kubánskými uprchlíky nebo o teroristických událostech, které by bylo možné připsat Castrovu režimu. Objevuje se i propracovaný letecký scénář, v němž by bylo možné vytvořit dojem, že Kuba zničila civilní letoun.

Letecký návrh patřil k nejpropracovanějším částem memoranda. Dokument uvažoval o tom, že by běžně registrovaný civilní letoun byl nahrazen bezpilotním strojem; let s cestujícími by byl pod jinou záminkou odkloněn a dron by nad mořem vyslal nouzovou zprávu, po níž by byl zničen. Smyslem bylo vytvořit událost, kterou by bylo možné veřejně popsat jako kubánský útok na civilní dopravu.

Plán na papíře, nikoli uskutečněná operace

Nejdůležitější hranice celého příběhu je jednoduchá: Northwoods dokládá, že takové návrhy byly vypracovány a schváleny na úrovni Joint Chiefs of Staff. Nedokládá, že byly provedeny. Z dostupné dokumentace nevyplývá, že by Spojené státy v rámci Northwoods skutečně odpálily civilní letadlo, vraždily vlastní občany nebo uskutečnily popsané teroristické akce.

To ovšem nijak nesnižuje historickou závažnost memoranda. V době, kdy americká vláda řešila, jak postupovat proti Kubě bez otevřené a mezinárodně neobhajitelné invaze, nejvyšší vojenští plánovači opravdu zvažovali vytvoření incidentů, které by obrátily veřejné mínění a poskytly politické ospravedlnění zásahu.

Memorandum navíc nebylo okrajovým nápadem jediného důstojníka. Neslo souhlas nejvyššího amerického vojenského vedení, což vysvětluje, proč má v historii takovou váhu. Zároveň ale cesta dokumentu končí ve fázi plánování: neexistuje známý příkaz, který by popsané scénáře převedl do operace, a Northwoods se nestal skutečnou kampaní pod falešnou vlajkou.

Proč je důležitý kontext Operation Mongoose

Northwoods nevznikl ve vzduchoprázdnu. Po fiasku v Zátoce sviní pokračoval tlak na Kubu a tajné programy měly oslabovat její vládu, ekonomiku a bezpečnost. Samotná Kennedyho knihovna připomíná, že Operation Mongoose zahrnovala sabotáže, destabilizaci a také úvahy o odstranění Fidela Castra. Ve vojenském plánování se zároveň řešilo, jak by případný otevřený zásah vypadal a jak by na něj reagoval svět.

To vysvětluje, proč se v Northwoods tak často objevuje otázka „záminky“. Američtí plánovači si uvědomovali, že jednostranná invaze by po Zátoce sviní vyvolala silný mezinárodní odpor. Incident připisovaný Kubě měl změnit politickou situaci: Spojené státy by nevystupovaly jako útočník, ale jako země reagující na kubánskou agresi.

Časování je důležité i kvůli tomu, co přišlo později. Northwoods vznikl sedm měsíců před kubánskou raketovou krizí v říjnu 1962, kdy se Spojené státy a Sovětský svaz dostaly mimořádně blízko přímému konfliktu. Dokument tak zachycuje okamžik, kdy americké vedení ještě hledalo cesty, jak změnit režim na Kubě, aniž by předem vědělo, jak dramaticky se situace během jediného roku vyhrotí.

Odtajnění změnilo dokument v symbol „false flag“ operací

Veřejnost se s dokumentem seznámila až o desítky let později, když byly v 90. letech otevírány rozsáhlé archivy související s Kennedyho obdobím a atentátem na prezidenta. National Security Archive pak dokument zpřístupnil online. To, co do té doby znělo jako materiál pro politický thriller, bylo možné číst v autentické podobě se záhlavím, datem a vojenskou signaturou.

Právě tato autenticita vysvětluje druhý život Northwoods. Když někdo tvrdí, že vlády mohou plánovat fingované provokace, Northwoods je snadno použitelný historický příklad. Problém nastává ve chvíli, kdy se z existence jednoho doloženého plánu začne odvozovat, že každá pozdější tragédie nebo teroristický útok musel být tajně zinscenován státem. Takový skok už dokument nepodporuje.

Skutečný příběh je dost znepokojivý i bez přidávání dalších teorií

Operace Northwoods je zajímavá právě proto, že není třeba ji přikrášlovat. Na stole nejvyšších amerických vojenských představitelů skutečně ležel návrh vytvořit nebo fingovat násilné incidenty, které by pomohly ospravedlnit válku s Kubou. Návrhy zůstaly návrhy a nebyly uskutečněny, ale ukazují, jak daleko mohlo strategické uvažování v atmosféře studené války zajít.

Zároveň jde o užitečné varování před opačným extrémem. Skepticismus vůči oficiálním verzím není sám o sobě iracionální – někdy se opravdu objeví dokument, který potvrdí věci dříve považované za neuvěřitelné. Northwoods ale učí i druhou lekci: autentický dokument má přesně vymezený obsah. Je důkazem toho, co v něm skutečně stojí, nikoli univerzálním klíčem ke každé další konspirační teorii.

V různých jazycích a tematických souvislostech se pro téma „Operace Northwoods“ používají také označení Konspirační teorie, druhá polovina 20. století a Operation Northwoods. Tato jména propojují vyprávění s místem USA a obdobím druhá polovina 20. století; nejde o další události, ale o názvy už popsaného případu, jevu nebo kulturního motivu.

Wikimedia Commons contributor · Licence: Public domain · zdroj obrázku

Související záhady

Království Kerma: núbijská mocnost, obří stavby deffufa a vztah k egyptským faraonům

Hohokam: pouštní zavlažovací kanály a opuštění velkých sídel v povodí řeky Gila

Úpadek Močiků: obětní rituály, povodně El Niño a proměna severního Peru

Říše Wari: andská silniční síť, plánovaná města a předchůdce incké státní moci