Rychlá smrt a podezřelé chování manžela
Elva Zona Heaster Shueová byla v lednu 1897 nalezena mrtvá ve svém domě v Greenbrier County. Její manžel Erasmus Trout Shue přišel k tělu před lékařem a choval se způsobem, který později vzbudil pozornost: tělo omyl, oblékl a podle výpovědí bránil podrobnějšímu prohlížení krku.
První závěr smrti nebyl založen na důkladné pitvě. Zona byla pohřbena a případ mohl skončit jako nejasná přirozená smrt, kdyby její matka Mary Jane Heasterová nezačala naléhat na nové vyšetřování.
Zona Heaster Shue zemřela roku 1897; její matka tvrdila, že se jí dcera zjevila a obvinila manžela. Exhumace odhalila zlomený krk a Edward Shue byl po skutečném soudním procesu odsouzen. Duchovní zjevení bylo tvrzení matky oběti; odsouzení stálo na právním procesu a důkazech, ne formálně na svědectví ducha.
Matka tvrdila, že dcera přišla ze záhrobí
Mary Jane později vypověděla, že se jí Zona během několika nocí zjevila a popsala, jak ji manžel napadl a zlomil jí vaz. V populární verzi měla matce dokonce otočit hlavu, aby ukázala směr smrtelného zranění.
Takové svědectví je samozřejmě nemožné nezávisle ověřit. Důležité ale je, co se stalo potom: matka přesvědčila místního prokurátora, aby prosadil exhumaci těla a skutečnou pitvu.
Pitva našla zlomený krk
Po exhumaci lékaři zjistili vážné poranění krku a závěr se změnil na násilnou smrt. Shue se stal hlavním podezřelým a případ šel k soudu. K odsouzení tedy nevedl „duch“ jako forenzní důkaz, ale fyzický nález na těle a další okolnosti manželství.
U soudu se však příběh o zjevení objevil. Obhajoba otevřela téma při křížovém výslechu Mary Jane a tím umožnila, aby o něm porota slyšela. Legenda proto později tvrdila, že šlo o jediný případ v USA vyřešený svědectvím ducha, což je příliš zjednodušené.
Erasmus Shue byl odsouzen
Porota uznala Shuea vinným z vraždy a dostal doživotní trest. Zemřel ve vězení o několik let později. Soudní výsledek je historicky doložený a není závislý na tom, zda člověk věří v nadpřirozené zjevení.
Případ zároveň ukazuje, jak může silné osobní přesvědčení vést k praktickému kroku, který odhalí skutečný zločin. Matčina motivace mohla být duchovní, ale ověřitelný obrat přinesla exhumace a lékařský nález.
Duch jako legenda, pitva jako důkaz
Greenbrier Ghost je proto zajímavější než běžná duchařská historka. Skutečná vražda, soudní proces a rodinné svědectví se zde propletly tak těsně, že je později těžké oddělit právní historii od folkloru.
Můžeme bezpečně říci, že Mary Jane tvrdila, že měla zjevení, a že její naléhání přispělo k novému vyšetření. Nemůžeme z historických záznamů ověřit, zda ji skutečně navštívil duch. To je hranice, díky níž případ zůstává současně kriminální historií i legendou.
Soud uznal vraždu díky lékařským důkazům, ne díky duchovi
V roce 1897 zemřela v Západní Virginii Elva Zona Heaster Shue. Její manžel Edward Shue se při pohřbu choval nápadně a matka Mary Jane Heasterová začala mít podezření. Tvrdila, že se jí dcera opakovaně zjevila ve snu či vidění a popsala, že jí manžel zlomil vaz. Matka naléhala na prokurátora tak dlouho, až bylo tělo exhumováno a provedena nová pitva.
Pitva skutečně odhalila poranění krku a Edward Shue byl obžalován. U soudu obžaloba nestavěla případ na nadpřirozeném svědectví; důležité byly fyzické nálezy, okolnosti smrti a chování obžalovaného. Zajímavé je, že Shueův obhájce sám otevřel téma matčiných vidění při křížovém výslechu a dovolil tak, aby se dostalo před porotu. Shue byl odsouzen za vraždu. „Greenbrier Ghost“ tedy není příběhem, v němž soud přijal ducha jako důkaz, ale případem, kde rodinné přesvědčení vedlo k reálné exhumaci.
Taber Andrew Bain — CC BY 2.0 · Licence: CC BY 2.0 · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.