Palác na cestě mezi pražskými hrady

Faustův dům stojí na Karlově náměstí na Novém Městě pražském. Pod romantickou pověstí se skrývá dlouhá stavební historie. Národní památkový ústav uvádí, že na místě vznikl dvorec opavských vévodů, písemně doložený už roku 1378. Dnešní palác má gotické jádro, později prošel renesančními a výraznými barokními úpravami.

Ještě než se v příběhu objeví jakýkoli Faust, setkáváme se s první postavou vhodnou pro budoucí legendu. Opavský vévoda Václav, majitel v 15. století, se podle památkových pramenů zajímal o alchymii. Samo o sobě to nebylo v pozdním středověku a raném novověku nic nadpřirozeného, ale pro pozdější vypravěče to byl první kamínek do obrazu domu, kde se dějí věci za hranicí běžného života.

Poloha domu sama podporovala jeho výjimečnou pověst. Karlovo náměstí bylo od založení Nového Města důležitým veřejným prostorem a palác patřil k výrazným šlechtickým sídlům v jeho jižní části. Staleté přestavby v něm zanechaly vrstvy různých období, takže návštěvník mohl skutečně vnímat stavbu jako místo s komplikovanou minulostí, i bez příběhu o Faustovi.

Edward Kelley přináší do domu skutečnou alchymii

Koncem 16. století vlastnil dům Edward Kelley, anglický alchymista spojený s pražským dvorem Rudolfa II. Kelley je historická osoba obklopená vlastní vrstvou legend. Spolupracoval s Johnem Deem, tvrdil, že dokáže komunikovat s duchovními bytostmi, a v Praze hledal přízeň císaře pomocí alchymických slibů.

Právě Kelley vytváří nejsilnější skutečné spojení domu s prostředím, z něhož faustovské pověsti přirozeně rostou: laboratoře, tajné recepty, pokusy o transmutaci kovů a člověk, jehož pověst osciluje mezi učencem, dobrodruhem a podvodníkem. Není potřeba dokazovat žádnou magii; už historická kulisa je dostatečně působivá.

Kelleyho pražská kariéra skončila mnohem méně romanticky než legendy o úspěšné výrobě zlata. Jeho postavení u dvora se zhoršilo, dostal se do konfliktů a nakonec přišel o císařovu přízeň i svobodu. Právě kontrast mezi velkolepými sliby alchymisty a jeho pádem pomohl vytvořit obraz člověka, který si zahrával s mocí, již nedokázal ovládnout.

Mladotové, fyzika a „kouzla“ 18. století

V roce 1721 získal palác Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk a rodina jej vlastnila téměř devadesát let. S Mladoty se pojí druhá důležitá vrstva příběhu. Josef Mladota se zajímal o chemii a fyziku a v domě prováděl pokusy, které mohly na návštěvníky působit jako kouzla. Elektřina, mechanické aparáty nebo chemické reakce byly pro člověka bez odborného vzdělání snadno zaměnitelné za něco tajemného.

Památkový katalog právě do této doby klade krystalizaci faustovské pověsti a také příběhy o tajných chodbách. Dům tedy nezískal démonickou pověst kvůli jedné události, ale proto, že se po generace vršily skutečné životopisy lidí spojených s alchymií a experimenty.

Pokusy Josefa Mladoty jsou důležité i proto, že 18. století bylo dobou rychlého rozvoje experimentální fyziky. Elektrické stroje, jiskry, magnetismus nebo pneumatické aparáty působily na laiky mimořádně efektně. V domě už zatíženém alchymickou minulostí se vědecká demonstrace mohla v ústním podání velmi snadno proměnit v další „kouzelnický“ příběh.

Doktor Faust, který tu pravděpodobně nikdy nebydlel

Historický Johann Georg Faust byl potulný astrolog a alchymista žijící na přelomu 15. a 16. století. Jeho život se brzy proměnil v legendu o učenci, který uzavřel smlouvu s ďáblem výměnou za vědění a moc. Příběh pak proslavili literární autoři včetně Christophera Marlowa a Johanna Wolfganga Goetha.

Pro pražský dům je však zásadní absence jednoduchého dokladu: Faustovo skutečné bydliště na Karlově náměstí doloženo není. Jméno se k paláci připojilo dodatečně, protože jeho minulost se s faustovským motivem dokonale rýmovala. Několik reálných „kouzelníků“ připravilo scénu pro jednoho nejslavnějšího fiktivního.

Díra ve stropě a student, který se nebál

Pražská pověst vypráví, že když vypršela Faustova smlouva s ďáblem, démon si pro něj přišel a odnesl ho stropem. V místnosti měla zůstat otvor, který se nedařilo zazdít. Dům pak dlouho budil strach, dokud se do něj podle jedné verze nenastěhoval chudý student Mladota – jméno se v lidovém vyprávění propletlo s historickou šlechtickou rodinou.

Příběh má všechny vlastnosti městské legendy: konkrétní dům, viditelnou stopu, varování před zakázaným věděním a hrdinu, který se odváží vstoupit tam, kam ostatní nechtějí. Jeho síla není v tom, že by potvrzoval nadpřirozenou událost, ale v tom, jak dobře využívá skutečnou minulost budovy.

Proč legenda přežila právě tady

Faustův dům je krásný příklad toho, jak vzniká pověst bez potřeby jediného „zakládajícího zázraku“. Historický palác měl obyvatele spojené s alchymií, experimenty a přírodními vědami. V romantickém 19. století už evropské publikum dobře znalo faustovský příběh a tajemný dům v Praze mu nabídl ideální adresu.

Dnes palác využívá 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice a běžně není přístupný veřejnosti. Jeho největší záhada tak neleží v důkazu o ďáblu, ale v proměně skutečných lidských osudů v jeden z nejtrvalejších pražských příběhů. Právě směs gotického domu, Kelleyho alchymie, Mladotových pokusů a romantické fantazie je mnohem zajímavější než jednoduché tvrzení, že zde kdysi žil Faust.

Pověst navíc nikdy nepotřebovala přesnou shodu s historickým Faustem. Městské legendy často připojí známou postavu k místu, které už má vhodnou atmosféru. V tomto případě Praha nabídla dům s alchymistou Kelleym, experimentátory Mladoty a dlouhou šlechtickou historií. Faustovo jméno všechny vrstvy spojilo do jednoduchého a zapamatovatelného příběhu o nebezpečné touze po zakázaném vědění.

V různých jazycích a tematických souvislostech se pro téma „Faustův dům v Praze“ používají také označení Faustův dům v Praze, České záhady, Česko, napříč obdobími a Faust House Prague. Tato jména propojují vyprávění s místem Česko a obdobím napříč obdobími; nejde o další události, ale o názvy už popsaného případu, jevu nebo kulturního motivu.

Rémi Diligent · Licence: Public domain · zdroj obrázku

Související záhady

Království Kerma: núbijská mocnost, obří stavby deffufa a vztah k egyptským faraonům

Hohokam: pouštní zavlažovací kanály a opuštění velkých sídel v povodí řeky Gila

Úpadek Močiků: obětní rituály, povodně El Niño a proměna severního Peru

Říše Wari: andská silniční síť, plánovaná města a předchůdce incké státní moci