Illig odebral z dějin téměř tři století
Fantomový čas Heriberta Illiga tvrdí, že do evropské chronologie bylo uměle vloženo přibližně 297 let mezi roky 614 a 911 a že Karel Veliký je zčásti či zcela literární konstrukce. Hypotéza vznikla na počátku 90. let, ale odporují jí nezávislé chronologie, dendrochronologie, archeologie i přesně datovatelná astronomická pozorování.
Německý publicista Heribert Illig začal počátkem 90. let prosazovat tvrzení, že část raného středověku mezi přibližně lety 614 a 911 našeho letopočtu ve skutečnosti neproběhla. Tento detail je podstatný, protože odděluje původní událost od verzí, které se začaly šířit až s odstupem a často přidaly dramatičtější prvky.
Rok 1000 jako údajný motiv
Podle hypotézy měli císař Ota III. a papež Silvestr II. spolu s dalšími aktéry změnit chronologii tak, aby jejich vlastní doba připadala na symbolický rok 1000. Samotný údaj neurčuje konečné vysvětlení, ale zužuje okruh možností a dává přednost scénářům, které nepotřebují doplňovat neověřené mezikroky.
Z tohoto scénáře vyplývá, že velká část karolínského období a především obraz Karla Velikého by musely být vytvořeny nebo přesunuty do neexistujících staletí. V rekonstrukci má proto větší hodnotu než pozdější pověst: jde o konkrétní okolnost, s níž musí být slučitelná každá rozumná interpretace případu.
Deset dnů gregoriánské reformy
Jedním z Illigových argumentů je gregoriánská reforma kalendáře z roku 1582, při níž bylo vypuštěno deset dní, nikoli třináct, které by odpovídaly odchylce od doby Julia Caesara. Důležitá je i hranice toho, co z něj nelze vyvozovat. Přítomnost jednoho znaku neprokazuje automaticky motiv, pachatele ani mimořádnou příčinu.
Tento argument přehlíží, že reforma měla obnovit vztah kalendáře k jarní rovnodennosti používaný při nicejském výpočtu Velikonoc ve 4. století, nikoli vrátit kalendář do stavu roku 45 před naším letopočtem. Takový údaj umožňuje porovnat několik vysvětlení bez nutnosti některé předem upřednostnit. Rozhodující je, zda se shoduje také s ostatními známými okolnostmi.
Problém s čínskými a islámskými prameny
Evropská chronologie navíc není izolovaný systém, protože se během údajných fantomových staletí prolíná s byzantskými, islámskými, židovskými, čínskými a dalšími písemnými tradicemi. Pozdější literatura tento prvek někdy používá jako hlavní dramatický motiv, jeho původní význam je však užší a je třeba jej číst v dobovém kontextu.
Přidání téměř tří set let pouze evropským dějinám by vyvolalo rozsáhlé nesoulady v synchronizovaných válkách, obchodu, diplomatických kontaktech a astronomických záznamech mezi těmito oblastmi. Při kritickém hodnocení je proto vhodné držet tento fakt odděleně od hypotéz. Teprve soubor více nezávislých okolností může vytvořit přesvědčivější vysvětlení.
Letokruhy a archeologie nepřeskakují
Dendrochronologické řady založené na překryvech letokruhů vytvářejí nezávislé posloupnosti dřeva přes raný středověk a nevykazují mezeru odpovídající třem uměle vloženým stoletím. Právě zde vzniká prostor pro spor: různé výklady přijímají stejný základní údaj, ale liší se v tom, jak velký význam mu přisuzují. Podobnou potřebu oddělit doložené jádro od pozdějšího příběhu ukazuje také Pizzagate.
Archeologická stratigrafie, mince, keramika a radiokarbonové datování poskytují další navzájem se překrývající chronologické systémy, které období 7. až 9. století nevymazávají. Nejistota tedy neleží v samotné existenci tohoto detailu, ale v jeho interpretaci a v tom, zda jej lze spolehlivě spojit s ostatními částmi příběhu.
Astronomie dává chronologii nezávislé hodiny
Záznamy zatmění a komet lze zpětně vypočítat pomocí nebeské mechaniky a pozorování z Evropy i Asie odpovídají běžné chronologii bez posunu o 297 let. Z hlediska dokazování jde o užitečný pevný bod. Neřeší celý případ, ale brání tomu, aby se pozdější vyprávění odchýlilo od doložitelné chronologie a prostředí. Pro srovnání s jiným typem neúplné dokumentace lze připomenout i Elvis žije.
Fantomový čas je proto zajímavý jako případ pseudohistorie postavené na výběru několika zdánlivých nesrovnalostí, ale neobstojí před sítí nezávislých metod, které se na datování raného středověku vzájemně překrývají. Otevřená otázka začíná až za tímto bodem: dostupné informace dovolují popsat, co bylo zjištěno, nikoli s jistotou doplnit vše, co se odehrálo mezi známými událostmi.
Simon Bening Flemish, probably Bruges, about 1550 Tempera colors and gold paint on parchment 2 3/16 x 3 3/4 in. MS. 50, RECTO As the local parish church prepares for services, villagers and rural peasants make their way down the path. In the distance, fields, gently rolling hills, buildings, and groves of trees give shape to the landscape. The candlelit procession inside the church, as well as the candles held by the approaching villagers, suggest the celebration of Candlemas, a church holiday observed the second of February. An earlier owner probably cut the miniature from the lower border of the calendar of a book of hours. Despite its small size, Bening's landscape achieves a monumentality associated with larger contemporary panel paintings, where the genre of landscape painting was developing along similar lines. · Simon Bening · Public domain · Licence: Public domain · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.