Jediný snímek z ropné expedice
De Loysova opice je známa prakticky z jediné fotografie, kterou geolog François de Loys spojil s údajným setkáním u venezuelsko-kolumbijské hranice kolem roku 1920. Antropolog George Montandon ji roku 1929 prosazoval jako nový velký jihoamerický primát. Kritici však už tehdy upozorňovali, že snímek odpovídá běžnému chápanovi a neposkytuje spolehlivé měřítko ani důkaz chybějícího ocasu.
Švýcarský geolog François de Loys vedl mezi lety 1917 a 1920 ropnou expedici v oblasti Venezuely a Kolumbie a později tvrdil, že jeho skupina narazila na dvojici neobvykle velkých opic. Tento detail je podstatný, protože odděluje původní událost od verzí, které se začaly šířit až s odstupem a často přidaly dramatičtější prvky.
Příběh byl zveřejněn až po letech
Podle pozdějšího vyprávění byla jedna opice zastřelena, posazena na bednu a vyfotografována, zatímco její tělo se nepodařilo uchovat pro vědecké studium. Samotný údaj neurčuje konečné vysvětlení, ale zužuje okruh možností a dává přednost scénářům, které nepotřebují doplňovat neověřené mezikroky.
Příběh nebyl široce zveřejněn bezprostředně po expedici a do pozornosti se dostal až roku 1929 prostřednictvím de Loysova přítele, antropologa George Montandona. V rekonstrukci má proto větší hodnotu než pozdější pověst: jde o konkrétní okolnost, s níž musí být slučitelná každá rozumná interpretace případu.
Montandon navrhl nový rod Ameranthropoides
Montandon navrhl pro zvíře jméno Ameranthropoides loysi a tvrdil, že představuje velkého jihoamerického primáta s významem pro teorie lidského původu. Důležitá je i hranice toho, co z něj nelze vyvozovat. Přítomnost jednoho znaku neprokazuje automaticky motiv, pachatele ani mimořádnou příčinu.
Na fotografii je mrtvé zvíře podepřené tyčí pod bradou a roztažené před dřevěnou bednou, která působí jako měřítko, její skutečné rozměry však nejsou na snímku nezávisle ověřitelné. Takový údaj umožňuje porovnat několik vysvětlení bez nutnosti některé předem upřednostnit. Rozhodující je, zda se shoduje také s ostatními známými okolnostmi.
Bedna měla vytvořit dojem výšky
De Loys a Montandon uváděli mimořádnou výšku, údajně 32 zubů a absenci ocasu, ale žádná lebka, chrup ani kostra nebyly zachovány, aby tyto znaky mohl zkontrolovat jiný zoolog. Pozdější literatura tento prvek někdy používá jako hlavní dramatický motiv, jeho původní význam je však užší a je třeba jej číst v dobovém kontextu.
Primatologové a antropologové už roku 1929 upozorňovali, že celková stavba těla na fotografii odpovídá velkému chápanovi neboli spider monkey z rodu Ateles. Při kritickém hodnocení je proto vhodné držet tento fakt odděleně od hypotéz. Teprve soubor více nezávislých okolností může vytvořit přesvědčivější vysvětlení.
Chápan je anatomicky mnohem prostší vysvětlení
Ocas mohl být schován za tělem, odstraněn před fotografováním nebo jednoduše mimo viditelné pole, takže fotografie sama o sobě neprokazuje bezocasého primáta. Právě zde vzniká prostor pro spor: různé výklady přijímají stejný základní údaj, ale liší se v tom, jak velký význam mu přisuzují. Podobnou potřebu oddělit doložené jádro od pozdějšího příběhu ukazuje také Ogopogo.
V Jižní Americe nejsou známí žádní původní lidoopi a vznik zcela nové linie velkého bezocasého primáta by vyžadoval mnohem silnější anatomické, fosilní nebo genetické doklady. Nejistota tedy neleží v samotné existenci tohoto detailu, ale v jeho interpretaci a v tom, zda jej lze spolehlivě spojit s ostatními částmi příběhu.
Pozdější svědectví posílilo podezření na žert
Pozdější svědectví lidí spojených s expedicí bylo vykládáno tak, že fotografie mohla zachycovat ochočeného nebo uloveného chápana upraveného jako žert či demonstraci. Z hlediska dokazování jde o užitečný pevný bod. Neřeší celý případ, ale brání tomu, aby se pozdější vyprávění odchýlilo od doložitelné chronologie a prostředí. Pro srovnání s jiným typem neúplné dokumentace lze připomenout i Queenslandský tygr.
De Loysova opice je proto dnes převážně uváděna jako misidentifikace nebo podvrh, přičemž jediný snímek je historicky zajímavý právě tím, jak snadno může absence měřítka vytvořit dojem zcela nového druhu. Otevřená otázka začíná až za tímto bodem: dostupné informace dovolují popsat, co bylo zjištěno, nikoli s jistotou doplnit vše, co se odehrálo mezi známými událostmi.
"Shot when attacking explorers in thick jungle beside a river near the Venezuela-Colombia border, a large female anthropoid ape of a hitherto unknown species (named Amer-anthopoides loysi ), seated on a packing-case and photographed immediately after death." · Francois de Loys · Public domain · Licence: Public domain · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.