Alma Fieldingová: londýnský poltergeist z roku 1938, vyšetřování Nandora Fodora a spor o podvod i psychiku

Parapsycholog a psychoanalytik Nandor Fodor

Jak začal případ: Alma Fieldingová

V londýnském domě Almy Fieldingové se roku 1938 hlásilo rozbíjení nádobí, pohyb předmětů a zjevování drobných objektů. Psychický badatel Nandor Fodor případ dlouhodobě sledoval a část jevů přistihl při manipulaci.

Fodor postupně vykládal poltergeist jako projev psychického napětí spíše než samostatného ducha. Případ tak spojuje doložené podvody, dobovou psychologii a otázku, zda všechny epizody vznikly stejným způsobem.

Příběh označovaný jako „Alma Fieldingová“ patří do doby, kdy veřejná vystoupení médií spojovala náboženskou naději, zábavu i obchod. Seance se často odehrávala v šeru, kolem stolu nebo v uzavřené místnosti; právě omezený výhled usnadňoval záměnu nejasného pohybu za samostatně působící sílu.

Jevy připisované tématu: Alma Fieldingová

Hlášené projevy u tématu „Alma Fieldingová“ je užitečné rozdělit podle fyzické povahy: zvuk, pohyb předmětu, oheň, fotografický obraz či dotek nevznikají stejným mechanismem. Skryté nitě, uvolněné ruce, dvojitá expozice, fosforeskující materiál a spolupráce pomocníka patřily k dobově známým trikům.

Svědecká shoda u tématu „Alma Fieldingová“ nemusí znamenat lež ani nadpřirozenou příčinu. Ve skupině lidé přebírají pozornost a slovník jeden od druhého, paměť se po události doplňuje a očekávání mění výklad neurčitého vjemu. Zvlášť silný účinek má autorita hostitele nebo slavného návštěvníka.

Seance, triky a dobové publikum

Z prostředí „Spojené království“ a období „první polovina 20. století“ proto zůstává historicky podstatné, kdo co hlásil a jak se vyprávění šířilo. Nezachovala-li se souvislá kontrola místnosti nebo původní materiál, nelze dnešním pokusem zpětně potvrdit jedinou příčinu všech epizod. Stejný princip pomáhá přesněji vysvětlit také případ „Alma Fieldingová“.

Fyzické médium spojované s tématem „Alma Fieldingová“ muselo vytvářet dojem působení na hmotu: úder, otisk, pohyb, hlas nebo obraz. Každý z těchto efektů přitom vyžaduje jiné podmínky a zanechává jiné možné stopy; společná nálepka poltergeist je fyzikálně nevysvětluje.

Svědci a prostředí případu: Alma Fieldingová

Doba první polovina 20. století byla zároveň obdobím rychlého růstu tisku a veřejných přednášek. Zpráva z místa „Spojené království“ se mohla během několika dnů změnit v placené vystoupení nebo knihu, takže původní rodinná epizoda získala pevný scénář a širší publikum. Stejný princip pomáhá přesněji vysvětlit také případ „Alma Fieldingová“.

Odhalení triku v jedné epizodě neprokazuje mechanismus všech ostatních, ale zásadně mění posouzení spolehlivosti vystupujícího. U tvrzení „Alma Fieldingová“ proto zůstává historicky jistější existence svědectví a veřejného sporu než působení neznámé síly.

Pokud se dochoval fotografický či fyzický efekt z místa „Spojené království“, lze zkoumat jeho materiál a způsob vzniku. Bez původního předmětu zůstává jen popis, který nelze znovu vystavit stejné situaci z období „první polovina 20. století“. Stejný princip pomáhá přesněji vysvětlit také případ „Alma Fieldingová“.

Legenda, která přežila svou dobu

Dobové noviny mohly u tématu „Alma Fieldingová“ potvrdit, že se konalo vystoupení nebo že svědek učinil určité tvrzení. Nezaznamenávaly však souvisle ruce, dveře, světlo a pohyb všech účastníků, takže z jejich zprávy nevzniká laboratorní pokus.

Výraz ektoplazma, duchovní fotografie nebo samovolný pohyb označuje u tématu „Alma Fieldingová“ tvrzený výsledek, nikoli příčinu. Dobové médium mohlo pro různé efekty používat látku, masku, skrytou oporu či fotografický postup a stále je představovat jako jeden jev.

Co zůstává otevřené: Alma Fieldingová

Vyšetřovatelé seancí proto zaváděli předem prohlédnuté místnosti, vlastní provazy, značky na předmětech a světlo. Taková opatření snižovala prostor pro trik, ale výsledek z místa „Spojené království“ závisel na tom, zda je médium přijalo a zda kontrola trvala po celé vystoupení. Stejný princip pomáhá přesněji vysvětlit také případ „Alma Fieldingová“.

Případ „Alma Fieldingová“ je dnes zároveň kapitolou dějin psychologie davu a zábavního průmyslu. Ukazuje, proč dramatická zkušenost může být pro svědka upřímná a přesto vzniknout kombinací očekávání, omezeného vnímání a lidského zásahu.

Se stejným případem souvisejí také tematické okruhy Duchové a paranormální jevy a Alma Fielding. V textu k tématu „Alma Fieldingová“ označují jeho širší historické, geografické nebo odborné souvislosti, nikoli další samostatnou událost.

Nandor Fodor · Licence: Public domain · zdroj obrázku

Zdroje a další čtení

  1. The housewife, the ghost hunter and the poltergeist – The Guardian
  2. Nandor Fodor and the poltergeist – PubMed

Diskuze

Buďte první, kdo přidá komentář

Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.

Přidat komentář

Komentovat můžete bez registrace. Jméno a e-mail jsou povinné, e-mail nebude zveřejněn. Nové komentáře čekají na schválení.