Založení po búrské válce
Afrikaner Broederbond vznikl roku 1918 a z malé kulturně-nacionalistické organizace se proměnil v utajenou síť s mimořádným vlivem na jihoafrickou politiku. Jeho členové pronikli do Národní strany, školství, církví i státní správy; po roce 1948 se Broederbond stal úzce propojeným s mocenským systémem apartheidu.
Organizace vznikla v Johannesburgu roku 1918 jako Jong Zuid Afrika v prostředí Afrikánců poznamenaných porážkou búrských republik a sociálními následky rychlé industrializace. Roku 1920 přijala název Afrikaner Broederbond a postupně zdůrazňovala kulturní a politické sjednocení Afrikánců. Tento detail je podstatný, protože odděluje původní událost od verzí, které se začaly šířit až s odstupem a často přidaly dramatičtější prvky.
Od Jong Zuid Afrika k Broederbondu
Zpočátku měla podobu malé mužské organizace, ale ve 20. letech se stala důsledně tajnou. Členství bylo na pozvání, seznamy se nezveřejňovaly a interní diskuse probíhaly mimo veřejnou kontrolu, což umožňovalo koordinovat vliv lidí v různých institucích. Samotný údaj neurčuje konečné vysvětlení, ale zužuje okruh možností a dává přednost scénářům, které nepotřebují doplňovat neověřené mezikroky.
Broederbond podporoval afrikánštinu, kulturní organizace, ekonomické podniky a instituce, které měly zlepšit postavení Afrikánců vůči anglicky mluvící hospodářské elitě. Kulturní mobilizace se postupně propojovala s exkluzivním nacionalismem a rasovou politikou. V rekonstrukci má proto větší hodnotu než pozdější pověst: jde o konkrétní okolnost, s níž musí být slučitelná každá rozumná interpretace případu.
Utajený výběr členů
Síť získávala členy mezi učiteli, duchovními, právníky, podnikateli, novináři a státními úředníky. Její moc proto nespočívala v jedné tajné centrále dávající přímé rozkazy všem, ale v hustých osobních vazbách lidí obsazujících rozhodující pozice. Důležitá je i hranice toho, co z něj nelze vyvozovat. Přítomnost jednoho znaku neprokazuje automaticky motiv, pachatele ani mimořádnou příčinu.
Silné vazby existovaly na Národní stranu, která zvítězila ve volbách roku 1948. South African History Online uvádí, že všichni jihoafričtí premiéři a státní prezidenti od nástupu Národní strany až do konce apartheidu byli členy Broederbondu. Takový údaj umožňuje porovnat několik vysvětlení bez nutnosti některé předem upřednostnit. Rozhodující je, zda se shoduje také s ostatními známými okolnostmi.
Kulturní nacionalismus a instituce
Toto překrytí neznamená, že každé rozhodnutí apartheidu vzniklo na schůzi společnosti. Ukazuje však, že organizace poskytovala významný prostor pro koordinaci ideologických, personálních a institucionálních zájmů lidí, kteří apartheid vytvářeli a spravovali. Pozdější literatura tento prvek někdy používá jako hlavní dramatický motiv, jeho původní význam je však užší a je třeba jej číst v dobovém kontextu.
Broederbond byl spojen s koncepcí Afrikaner nationalismu, křesťanského nacionalismu a se snahou udržet politickou dominanci bělošských Afrikánců. V praxi se tento projekt po roce 1948 propojil se zákonnou rasovou segregací a systémem apartheidu. Při kritickém hodnocení je proto vhodné držet tento fakt odděleně od hypotéz. Teprve soubor více nezávislých okolností může vytvořit přesvědčivější vysvětlení.
Národní strana a apartheid
Utajení vyvolávalo dlouhodobou kritiku, protože občané nemohli snadno zjistit, zda významní úředníci, politici či ředitelé státních institucí sdílejí závazky v neveřejné síti. Úniky členských seznamů proto opakovaně způsobovaly politické skandály. Právě zde vzniká prostor pro spor: různé výklady přijímají stejný základní údaj, ale liší se v tom, jak velký význam mu přisuzují. Podobnou potřebu oddělit doložené jádro od pozdějšího příběhu ukazuje také Řád Chaeronea.
V 80. letech, kdy se systém apartheidu dostával pod rostoucí domácí i mezinárodní tlak, probíhaly uvnitř afrikanerských elit spory o reformu. Členství v Broederbondu samo o sobě neznamenalo jednotný názor na tempo a rozsah změn. Nejistota tedy neleží v samotné existenci tohoto detailu, ale v jeho interpretaci a v tom, zda jej lze spolehlivě spojit s ostatními částmi příběhu.
Otevření organizace po roce 1990
Po přechodu Jižní Afriky k demokracii se organizace zásadně změnila. Roku 1993 se otevřela, přijala název Afrikanerbond a opustila někdejší podobu výhradně tajného mužského mocenského kruhu spojeného s vládnoucí stranou. Z hlediska dokazování jde o užitečný pevný bod. Neřeší celý případ, ale brání tomu, aby se pozdější vyprávění odchýlilo od doložitelné chronologie a prostředí. Pro srovnání s jiným typem neúplné dokumentace lze připomenout i Bratrstvo věčné lásky.
Historie Broederbondu patří k nejlépe doloženým případům skutečné politické tajné sítě. Právě proto není třeba přidávat legendy: utajené členství, institucionální vliv a personální propojení s režimem apartheidu poskytují dostatečně závažný historický příběh samy o sobě. Otevřená otázka začíná až za tímto bodem: dostupné informace dovolují popsat, co bylo zjištěno, nikoli s jistotou doplnit vše, co se odehrálo mezi známými událostmi.
1st executive council of the Afrikaner Broederbond in 1918. · Standing left to right: D. H. C. du Plessis, J. Combrink, H. le R. Jooste. · Sitting: L.J. Erasmus (sec), H.J. Klopper (chair), Ds W. Nicol (V.chair), J. E. Reeler (treasurer). · Unknown author Unknown author · Public domain · Licence: Public domain · zdroj obrázku
Zdroje a další čtení
Související záhady
Diskuze
Buďte první, kdo přidá komentář
Máte vlastní vysvětlení, zkušenost nebo zdroj? Přidejte jej do diskuze.